Ta však označuje ten samý jazyk. Například v Katalánii je také hojně používaná katalánština. Španělsko je zcela nepochybně jedna z nejpopulárnějších turistických destinací. Většina návštěvníků však zná pouze jednu stránku této země, a to sice pláže přeplněné turisty, slunícími se v horkých letních dnech. Samozřejmě, tento obrázek ke Španělsku naprosto neodmyslitelně patří. Byla by však velká škoda pro nás a obrovská křivda pro zemi myslet si, že to je to jediné, co nám může nabídnout. Z ostatních atrakcí patří do těch nejvyšších pater nádherná architektura, které se liší od regionu k regionu, na jihu země nabízí například netradiční arabské památky. Jsou to však i mnohá muzea a rušná města, která lákají stále nové návštěvníky. Ve výčtu nesmí chybět ani některými milovaná, jinými nenáviděná, ale přesto světoznámá, korida. Španělsko v sobě ukrývá několik naprosto odlišných regionů, přičemž každý má své vlastní kouzlo a neopakovatelnou atmosféru. Takže ať už máte Španělsko rádi pod slunečníkem, nebo prostě rádi poznáváte zajímavá místa, proč byste nemohli poznat jeho opravdové krásy? .
Turistické atrakce Španělska
Jelikož Španělsko dlouho bylo jedním z nejdůležitějších a nejmocnějších států nejen Evropy, ale i celého světa, skrývá v sobě mnohé památky na tyto slavné časy. Jsou to především města a v nich monumentální stavby, z nichž každá má v sobě zapsaný svůj vlastní příběh. Některé atrakce sice možná nemají takovou historickou hodnotu, zato se však můžou pochlubit dalekosáhlým kulturním vlivem. Proto je nesmírně těžké udělat výstižný seznam španělských pamětihodností, tak, aby zároveň nebyl nedozírně dlouhý.
Asi nejznámějším a nejlákavějším městem ve Španělsku je katalánská metropole Barcelona. Sice to není hlavní město celé země, to však nijak nesnižuje její hodnotu. Určitě je to v zemi město, kde se můžeme setkat s nejvíce rozdílnými kulturami. Z architektonických památek zde najdeme především mistrovské dílo architekta Gaudího, katedrálu Sagrada Familia. Mimo to tu máme možnost navštívit mnohá muzea, z nichž za zmínku stojí minimálně Picassovo muzeum s díly mistra kubismu, nebo muzeum historie města, které nás zavede až do dob Římanů a Vizigótů. Fotbaloví fanoušci si určitě nenechají ujít utkání momentálně asi nejlepšího týmu světa FC Barcelona na svatostánku Nou Camp. Nejznámější španělskou ulicí je La Rambla, ve které najdeme bezpočet restaurací a barů a která nikdy nespí.
Hlavní město Madrid však nestojí za Barcelonou vůbec pozadu. Mezi jeho hlavní lákadla patří především mnohá muzea, z nichž se největším věhlasem nepochybně může chlubit obrazárna Prado. Najdeme v něm díla takových mistrů, jako například Goya či Vélasquez, ale také plátna španělských, italských a vlámských malířů 15. a 16. století. Své místo zde však mají i mnohé další obrazy. Další zajímavou zastávkou může pro milovníky moderního umění být muzeum Abstraktního sochařství. I v Madridu si na své přijdou fotbaloví fanoušci, mají možnost navštívit utkání hned dvou klubů – Atlética a mnohem věhlasnějšího Realu. V hlavním městě nechybí ani aréna na známou koridu, kde mají diváci možnost vidět jednu z typických tváří Španělska.
I další města však stojí za prohlídku. Mezi ně patří například centrum Andalusie Sevilla, Valencia nebo v srdci Španělska ležící Toledo se známou pevností Alcázar. Na jihu země to pak je Granada se světoznámým palácem Alhambra, ukazujícím kráse muslimské architektury a připomínajícím časy, kdy byl Pyrenejský poloostrov pod nadvládou Arabů.
Krás země je skutečně mnoho. Zmínka však ještě nepadla o Pyrenejích, pohoří na severu země, kde si na své přijdou hlavně sportovní typy. Pak jsou to již tolikrát zmiňované pláže, které najdeme jak na pobřeží Španělska, tak ale i na Kanárských nebo Baleárských ostrovech, které zemi rovněž patří. Praktické informace o Španělsku
Všichni občané Evropské unie mohou do Španělska cestovat volně bez víz. Ostatní státní příslušníci si musí zjistit, jaké podmínky platí pro jejich vstup do země. Některé národy (například Švýcaři) mohou zůstat bez víza po dobu devadesáti dní. Měnou je euro.
Španělsko není příliš drahá země, i když ceny se za poslední roky trochu zvýšily. Pokud si umíme upřít na pár dní extra komfort, neměl by náš denní rozpočet přesáhnout 50 €. Jestli chceme bydlet pohodlněji, stravovat se v restauracích a večer si někam zajít, přijde nás to pochopitelně dráž. V zemi jsou akceptovány všechny hlavní kreditní karty. V restauracích je zvykem nechávat spropitné, pokud jsme byli spokojeni.
Telefonní předvolba de země je +34. Hlavní nouzové číslo je 112, národní policie 091, místní policie 092, záchranná služba 061, hasiči 080 nebo v Katalánii 085. Španělsko je poměrně bezpečná země, i když v Baskicku nedávno obnovila svou aktivitu organizace ETA. Situace však není příliš vážná a ostatní regiony v ohrožení nejsou. Doprava do Španělska
Nejčastějším způsobem dopravy do Španělska je nepochybně letecká cesta. V zemi se nachází velký počet mezinárodních letišť (Madrid, Barcelona, Valencia, Palma de Mallorca či Ibiza) . Z Francie, Belgie a Švýcarska existuje autobusové spojení. Cesta však trvá velmi dlouho. Nočním vlakem je možnost přijet z Francie nebo Švýcarska, nicméně je to poměrně dost drahé.
Španělsko disponuje dobrou sítí autobusů a vlaků. Nyní se pracuje na rozšíření železnic a vysokorychlostních vlaků. Existuje také pochopitelně možnost vnitrozemských letů, protože země je poměrně členitá a některá spojení jsou po zemi špatně praktikovatelná. Obliba těchto letů se navíc v poslední době rozšiřuje, protože železnice z poslední době razantně navýšily své tarify. Historie Španělska
Ve třetím století př. n. l. začaly Pyrenejský poloostrov dobývat Římané. Na počátku pátého století byli vyhnáni germánskými kmeny a o zhruba padesát let později začali poloostrov dobývat Vizigótové. Na počátku osmého století se na území dostávají Arabové, kteří vládnou skoro celému dnešnímu Španělsku. Na jihu (dnešní Andalusie) si vládu udržely osm století a území prosperovalo ve všech směrech. Roku 722 byli Arabové poraženi a křesťané začínají zpět dobývat poloostrov. Na konci třináctého století zde byly dva silné státy – Kastilie a Aragonie. Roku 1469 se jejich dva vládci – Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská – vzali a unií tak vytvořili velmi mocnou říši. Na konci patnáctého století byla založena nechvalně známá španělská inkvizice. V roce 1492 byl celý poloostrov konečně dobyt křesťany, když porazili Araby a dobyli Granadu. V říjnu stejného roku objevil Kryštof Kolumbus Ameriku a Španělsko se od té doby stalo jednou z nejsilnějších koloniálních mocností. Na konci šestnáctého století zemi vládl horlivý katolický král Filip II. a Španělsko tak mělo asi největší moc v historii, ačkoliv roku 1588 jeho údajně neporazitelná „Armada“ prohrála s anglickým loďstvem královny Alžběty I. Roku 1700 na trůnu Habsburky vystřídal Filip V. z rodu Bourbonů. V následujících letech ve Španělsku probíhaly boje o korunu, ze kterých vyšel Filip vítězně, ale Španělsko přišlo o Gibraltar a území v Nizozemsku. Na počátku devatenáctého století byla země okupována Napoleonovým vojskem, což vyvolalo pětiletou válku za nezávislost a ztrátu koloniálního vlivu. Roku 1814 Bourbonové dosedli znovu na trůn. Na konci století no neúspěšné válce proti Spojeným státům ztratili Španělé i ty poslední koloniální državy. Roku 1931 byla vyhlášena republika a král Alfons XIII. byl nucen opustit zemi. O pět let později vyhrála volby Národní fronta, vedená generálem Francem. Tím začala občanská válka trvající tři roky a vítězná právě pro Franca. Ten pak v zemi nastolil diktaturu trvající až do jeho smrti v roce 1975. Od té doby Španělsku vládne král Juan Carlos I. a země je konstituční monarchií. Svátky a festivaly Španělska
Ve Španělsku hrají nejdůležitější roli slavnosti náboženské. V únoru celá země ožívá, aby oslavila karneval. Ve svatém týdnu před Velikonocemi procházejí španělskými městy průvody svatých. Nejpůsobivější podívaná se naskytne divákům v Seville. V Pamploně se tradičně v červenci koná slavnost Sanfermines, známá kvůli tomu, že lidé ulicemi utíkají před rozzuřenými býky, Každoročně je to však doprovázeno několika zraněními, někdy dokonce úmrtími. V San Sebastianu se v červenci koná slavný Jazzový festival. Gastronomie Španělska
Španělsko se tradičně chlubí vynikající kuchyní. Velice známé jsou jednohubky tapas. Jinak se kuchyně liší v různých regionech. Ve středním Španělsku je tradiční grilované maso nebo všelijaké polévky, na pobřeží pochopitelně ryby. Zapomenuto nesmí pochopitelně být výborné španělské víno.Turistické informace
Španělsko: Turistický průvodce - tipy na výlety, turistika, nejlepší restaurace