Slovinsko - satelitní mapa, ubytování, vše o Slovinsku, turistické oblasti

I přes svou velmi malou plochu se Slovinsko chlubí vysokým počtem atrakcí, které může svým návštěvníkům nabídnout. Ti mají navíc výhodu, že země ještě není tolik turistiky zatížena, jako například sousední Chorvatsko, takže si zde můžou užívat relativního klidu. Ačkoliv Slovinsko disponuje pár kilometry pobřeží u Jaderského moře, není to hlavní důvod, proč sem návštěvníci jezdí. Jednoznačně největší atrakcí tohoto státu jsou Julské Alpy, které zde nabízejí všechny možnosti, jež najdeme i v jiných alspkých zemích. Může se nám lehce přihodit, že najednou nepoznáme, jestli jsme ve Slovinsku, nebo v Bavorsku. Ze zcela pochopitelných důvodů je slovinským národním sportem lyžování, protože se zde nachází sjezdovky v opravdu vynikajícím stavu a nabízející skvělé podmínky. V létě si můžeme v Alpách udělat příjemné výlety a užívat si nádhernou krajinu a svěží vzduch. Ve Slovinsku je populární i rafting, které se provozuje převážně na řece Soče. I architektura je zde však malebná. Slovinsko se prakticky po celou dobu své existence nacházelo mezi třemi vlivy – slovanským, rakouským a italským. To přispívá k jedinečné atmosféře, kterou můžeme v zemi zažít. .

Turistické atrakce Slovinska

Jak už bylo řečeno, hlavní chloubou Slovinska jsou jednoznačně Julské Alpy. Najdeme zde opravdu špičková lyžařská centra, z nichž určitě stojí za zmínku resort Vogel v Bohinjském údolí. Nabízí nejen skvělou lyžovačku, ale také krásné výhledy na okolní krajinu. Nejznámějším slovinským alpským vrcholem je však jednoznačně Triglav, který se dostal i do národní vlajky země. Zdolat ho už vyžaduje poměrně dost dobrou fyzičku. Staří Slované dříve věřili, že zobrazuje trojhlavého boha, který vládne nebi, zemi a podsvětí. V Alpách najdeme i malebné město Bled se středověkým zámkem, který dlouho sloužil jako sídlo biskupů. Později se stal letním sídlem jugoslávské královské rodiny. Nyní se uvnitř nachází muzeum historie regionu. Nedaleko odsud se nachází Bohinjské jezero, jehož obklopuje nádherná příroda.
Ze slovinských měst by si návštěvníci určitě neměli nechat ujít Lublaň, která v mnohém připomíná o dost známější a věhlasnější Prahu. I ve slovinské metropoli se nachází nádherné staré město. Najdeme tady mnohá muzea, například Národní muzeum, které nás zavede až do té nejvzdálenější slovinské historie. Hodně turistů také určitě zaujme Muzeum moderního umění. Lublaň je překvapivě velmi živé město, a to především díky studentům, kteří studují na místní univerzitě.
Pro Slovinsko jsou typické i nádherné krasové jeskyně. Nejznámější jsou asi ty Skocjanské, ležící přibližně 110 kilometrů na jihozápad od hlavního města. Slovinsko však mimo tyto zmíněné atrakce nabízí mnoho dalších, které jistě stojí za vidění. Ať už to jsou malebná městečka na krátkém pobřeží, nebo nádherná příroda v zemi. A co je hlavní, většinou si zde užijeme příjemného klidu.
Výběr doby návštěvy Slovinska musíme podřídit aktivitě, které se chceme během pobytu věnovat. Relativně nejvíce turistů sem jezdí během července a srpna, ale hlavně je to také doba, kdy jsou ceny ubytování na nejvyšší úrovni. Pro pěší výlety se tak jeví ideální září, pokud se chceme kochat rozkvetlými loukami, je nejlepší přijet na jaře. Lyžařská sezóna je v proudu mezi prosincem a březnem.

Praktické informace o Slovinsku

Občané Evropské unie nepotřebují pro vstup do Slovinska vízum. Státní příslušníci většiny ostatních evropských zemí společně s některými dalšími státy musí zažádat o vízum, jenom když jejich pobyt přesáhne devadesát dní. Pokud však mezi ně patříte, je dobré, abyste se o situaci předem informovali. Měnou je euro.
I přes to, že Slovinsko není úplně drahá země, je výhodnější, když víme, kde můžeme ušetřit. Minimální denní náklady tvoří přibližně 45 €, a to pokud budeme bydlet v mládežnických ubytovnách a stravovat se v levných zařízeních. V opačném případě se mohou vyšplhat až téměř na trojnásobek. Bohužel, kreditní karty jsou přijímány pouze ve velkých restauracích, hotelech a obchodech. Všude jinde nepochodíme jinak, než s hotovostí. Je zvykem v restauracích nechávat spropitné zhruba ve výši 10 %.
Telefonní předvolba do země je +386. Důležitá čísla pro nouzové případy: policie 113, hasiči a záchranná služba 112. Po skončení války na balkánském poloostrově je v zemi bezpečno, vlastně ani v jejím průběhu Slovinsko nijak vážněji netrpělo. Současná situace je naprosto bez problémů.

Doprava do země a ve Slovinsku

Letiště v Lublani je v přímém spojení s téměř všemi velkými evropskými městy, proto není problém do Slovinska cestovat letadlem. Existuje také možnost přijet autobusem, mezi italským Terstem, ležícím hned za hranicemi, a Koperem jezdí pravidelně. Hlavní železniční spoje jsou například ze Salzburgu, Vídně, nebo Záhřebu.
Nejběžnějším způsobem, jak se přepravovat v zemi, je určitě autobus. Při cestě v pátek odpoledne se určitě vyplatí rezervovat si místo, protože v tento čas opouští mnoho studentů Lublaň a jedou na víkend a vlaky jsou tudíž plné. Železnice nemá příliš velký význam, výjimku tvoří nová trasa mezi Lublaní a Mariborem. Za rozumnou cenu máme možnost pronajmout si auto.

Historie Slovinska

Do oblasti východních Alp, tedy i do dnešního Slovinska, přišli první Slované zhruba v šestém století. V polovině osmého století země spadla pod vliv Karla Velikého, který zde nastolil křesťanství. Později dnešní Slovinsko tvořilo součást Svaté říše římské národa německého.  Na počátku čtrnáctého století v říši začali vládnout Habsburkové, tudíž i Slovinsko bylo v jejich sféře. Tato situace zůstala prakticky až do konce první světové války. Pouze na počátku devatenáctého století se země dostala krátce pod vliv Napoleona, Habsburkové ji ale brzy získali zpět. Francouzi zde ale stihli udělat důležité reformy, hlavně v oblasti školství a legislativy, které se zachovaly. Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce se Slovinsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které se v roce 1929 přejmenovalo na Jugoslávii. Po druhé světové válce se stalo součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. V osmdesátých letech zde začaly sílit ohlasy po svobodě a na jaře 1990 se Slovinsko stalo první jugoslávskou republikou, která vypsala svobodné volby. 25. června 1991 se definitivně oddělilo od Jugoslávie.

Svátky a festivaly Slovinska

V zimě se ve Slovinsku tradičně konají závody lyžařského světového poháru. Nejlepší lyžaři světa zde závodí v alpských disciplínách i ve skocích na lyžích. Velkou slavností je tak zvané Kurentovanje, konající se v době půstu ve městě Ptuj. Ulicemi v té době procházejí průvody v netradičních kostýmech. V létě, konkrétně v červenci a srpnu, se v Lublani koná hlavní slovinská kulturní akce, Mezinárodní letní festival. Jsou zde k vidění různá hudební a kulturní představení. Slovinskou kulturu a hudbu oslavuje festival Lent, konající se na přelomu června a července v Mariboru.

Gastronomie a jídla Slovinska

Tradiční slovinská kuchyně byla dlouho pod vlivem těch okolních, takže dnes můžeme prakticky považovat za typické slovinské pokrmy i jídla, která se sem dříve možná dostala odjinud. Určitě sem patří klobása, řízek, nebo guláš. Jsou zde rovněž různé tradiční slané koláče, ať už s masem, nebo se sýrem, najdeme tady i karbanátky. Mezi národní nápoje patří víno, protože ve Slovinsku nechybí vinice. Místní pálence se říká Žganje. .

GPS: 46.1490300000, 14.9961350000  Editovat

Nadmořská výška:   Editovat

	Jeskyně Škocjan	Přidat do plánu
	Košuta	Přidat do plánu
	Julské Alpy	Přidat do plánu
	Soutěska Rakov Škocjan	Přidat do plánu
	Snežnik	Přidat do plánu
	Jezerska Kočna a Vodopád Čedca	Přidat do plánu
	Slovenian Ethnographic Museum Muzea,	Přidat do plánu
	Celje Regional Museum Muzea,	Přidat do plánu
	Ski Resort Velika Planina Ski areály,	Přidat do plánu
	Belgramoni-Tacco Palace Muzea,	Přidat do plánu
	Dolenjska Museum Muzea,	Přidat do plánu
	National Museum of Slovenia Muzea,	Přidat do plánu

Zobrazit všechny »