Jedná se ale v podstatě o jeden jazyk. V šesti obcích na severu země je rovněž jako oficiální řeč uznávána laponština. Norsko je velmi oblíbené mezi jeho návštěvníky hlavně díky nádherné rozmanité přírodě. Je to ráj pro lyžaře, a to jak pro ty, kteří preferují sjezd, tak i pro běžkaře. Lyžování je v Norsku zcela nepochybně národním sportem a pro zahraniční návštěvníky se stane zcela jistě nezapomenutelným zážitkem. Další sporty, převážně letní, pro něž jsou v Norsku vynikající podmínky, jsou také spojeny s místní krajinou. Dá se zde perfektně provozovat horolezectví, rafting, cyklistika, nebo jen klasické pěší výlety. Při všech těchto aktivitách, ať jsme kdekoliv, nás skutečně ohromí okolí – v Norsku najdeme vysoké hory, velké ledovce, holé zasněžené pláně, úzké a hluboké fjordy a mnoho dalšího. Jsou zde i velké teplotní rozdíly – v létě můžou teploty přesáhnout 30 °C, naopak v zimě někdy klesají až pod – 30 °C. Na sever země přijíždí v zimním období mnoho turistů, aby měli možnost spatřit na vlastní oči polární záři, fenomén Skandinávie. Jezdí sem i početní rybáři, aby mohli lovit v překrásných norských řekách. Architektura ve městech je také velmi zajímavá – liší se od všeho, na co jsou turisté zvyklí. Aby stavby vydržely v místních drsných podmínkách, musí splňovat speciální podmínky a to se projevuje i na jejich designu – domky jsou opravdu neobvyklé a nádherné. Pokud se rozhodnete Norsko navštívit, zcela nepochybně si ho zamilujete, ať už díky lyžování, přírodě, nebo čemukoliv jinému. .
Turistické atrakce Norska
Jen málo návštěvníků, ať už přijeli z jakéhokoliv důvodu, si nechá ujít hlavní město Oslo. Je to kouzelné místo, ve kterém splývají historické a moderní budovy, přičemž atmosféra je dotvářena typickou severskou architekturou. Z historických budov určitě stojí za vidění zámek a pevnost Akershus, pyšnící se bohatou historií. Dnes se v této budově nachází Norské muzeum odporu, protože pevnost během druhé světové války sloužila jako vězení, kde nacisté drželi norské vlastence, kteří se jim odmítli podrobit. Další památkou je Královský palác, sloužící jako sídlo norského panovníka. Nejdůležitější ulicí v Oslo je Karl Johans Gate, které prochází přes celé město. Zajímavý je rovněž poloostrov Bydgøy, kde najdeme například Muzeum Kon-Tiki (slavný vor badatele Thora Heyrdahla) , Muzeum vikingských plavidel, Muzeum norských umění a tradic a mnoho dalších.
Pouhých několik kilometrů od Osla se nachází asi nejslavněší norské lyžařské centrum, areál Holmenkollen. Je znám především díky svým skokanským můstkům, na kterých se pořádá světový pohár. Jsou zde však i výborné podmínky pro sjezdové a běžecké lyžování. Holmenkollen byl dokonce vybrán jako pořadatel mistrovství světa v klasickém lyžování (skok a běh na lyžích) 2011.
Dalšími městy stojícími za prohlídku jsou Bergen a Lillehammer. Prvně jmenované návštěvníky zaujme svou typickou architekturou, kterou najdeme všude kolem. Je to právě zde, kde se s ní můžeme nejlépe seznámit. Naopak Lillehammer je zaměřen spíše moderním směrem, což ale neznamená, že zde nenajdeme žádné historické budovy. Vše je zde tak šikovně skloubeno, že výsledný dojem zapůsobí na každého návštěvníka. Obě města se nachází nedaleko od sebe.
Nejpůsobivějším pohořím v celém Norsku je pravděpodobně Jotunheimen, nacházející se v jižní části země. Najdeme v něm i nejvyšší norský vrchol, Galdøpiggen (2469 m) . Nechybí zde ledovce, nádherná údolí, ani hluboká, zářivá jezera s průzračnou vodou.
Kromě toho Norsko nabízí mnohé další krásy. Mezi nimi určitě musí padnout zmínka o typických fjordech, právě se kterými má nejeden turista Norsko spojeno. Tyto úvary vytvořené činností ledovce jsou vskutku uchvacující a hlavně bychom je jinde hledali jen s velkými problémy. V Norsku jich máme na relativně malém území hned několik.
Nadšenci v zimě často přijíždějí na sever země, aby zde spatřili polární záři. V létě je to naopak kvůli půlnočnímu slunci (slunce v noci nezapadne, tento jev je však pozorovatelný pouze po krátkou dobu v roce) . Mezi hojně navštěvovaná místa patří i Nordkapp, což je pro turisty nejsevernější bod Evropy. Ten pravý se však nachází na nedalekém Nordinnu.
Nejlepší doba pro návštěvu je mezi květnem a zářím, v červenci a srpnu zde však je nejvyšší koncentrace turistů. Mezi těmito měsíci je v Norsku nejfrekventovanější hromadná doprava a i ostatní podmínky pro návštěvníky jsou nejlepší. Naopak pro nelyžaře se příliš nedoporučuje zima, protože klima je v tomto období skutečně velmi chladné a doprava je obtížnější. Praktické informace o Norsku
Existuje seznam zemí, jejichž občané nepotřebují pro návštěvu Norska vízum, pokud jejich pobyt nepřesáhne tři měsíce. Mezi ně patří většina členů Evropské unie. Pro jistotu by si však měli lidé zjistit, jaké podmínky platí pro jejich zemi. Měnou j norská koruna (NOK, 1 € = 8 NOK) . Ve městech není problém peníze vyměnit, nejlépe uplatníme eura.
Norsko je ve srovnání s ostatní Evropou poměrně drahé. Existuje zde však velký výběr jak ubytovacích, tak i stravovacích zařízení, takže pokud se spokojíme s ne úplně nejvyšší kvalitou, můžeme relativně vysoké částky ušetřit. Kreditní karty jsou ve většině případů ve městech přijímány. V restauraci je zvykem nechávat spropitné podle vlastního vážení.
Telefonní předvolba do země je +47. Čísla pro případ nouze: policie 112, záchranná služba 113, hasiči 110. V Norsku panuje vynikající bezpečnostní situace. Doprava do Norska
Norsko má polohu relativně mimo kontinentální Evropu, takže doprava do něj je pochopitelně nejrychlejší letadlem. Hlavní letiště je v Oslu, několik dalších norských měst však odbavuje mezinárodní lety. Do země létá dost společností, včetně některých nízkonákladových, takže spojení je opravdu dobré. Do a z ostatních skandinávských států se lze dopravit i vlakem. Autobus příliš možností nenabízí. Silniční spojení mezi nimi ale je. Z několika evropských přístavů (Německo, Dánsko, Island, Švédsko, Faerské ostrovy) přístavů rovněž přijíždí do Norska trajekty.
Kvůli velké vzdálenosti jednotlivých částí země je výhodné cestovat i ve vnitrozemí letadlem. V Norsku se nachází mnoho letišť a ceny spojů nejsou nikterak vysoké, proto se tento způsob dopravy na velké vzdálenosti vyplatí. Na kratší vzdálenosti je dobrou volbou vlak nebo autobus. Obě sítě, jak silniční, tak železniční, jsou ve vynikajícím stavu. Autobusy však přeci jen jezdí trochu častěji. V Norsku, hlavně ve větších městech, máme možnost pronajmout si auto, tarify jsou však poměrně dost vysoké. Protože se zde nachází mnoho jinak nepřístupných ostrovů, musí zde fungovat trajekty. Spojů je opravdu hodně a jsou spolehlivé. Historie Norska
Území dnešního Norska obývaly různé vikinské kmeny, které mezi sebou často bojovaly o moc. Již okolo roku 1000 n. l., tedy skoro pět set let před Kryštofem Kolumbem, doplul Leif Eriksson ke břehům severní Ameriky. Na počátku jedenáctého století ustanovil Olaf II. křesťanství jako státní náboženství. V roce 1261 získává Norsko obrovský vliv v severní Evropě, když se k němu připojuje Grónsko a Island. Tento zlatý věk končí roku 1380, kdy umírá král Haakon VI. a s ním končí norská vládnoucí dynastie. Jeho ženou je dcera dánského krále Margrethe, Norsko se tak stává de facto provincií Dánska. To vstupuje roku 1387 se Švédskem do tak zvané Kalmarské unie, jejíž součástí se tak pochopitelně stává i Norsko. Švédsko z této unie vystupuje roku 1536, ale Norsko i nadále zůstává dánské. Po porážce Napoleona v roce 1814 přechází pod švédský vliv, protože dánsko-norská koalice podporovala císaře. Vítězné mocnosti tedy tuto unii rozdělily. Kvůli vlně protestů v Norsku měla země určitou míru autonomie. V roce 1905 se v Norsku konalo referendum, v němž se drtivá většina občanů vyjádřila pro nezávislost Norska, které tak získalo svou dnešní podobu. Svátky a festivaly Norska
Stejně jako v sousedním Švédsku, tak i norské slavnosti mají značně neobvyklý charakter. Oslavy jsou zde tak poměrně dost netradiční a návštěvníci z ostatních zemí si je bezpochyby užijí. Nejdůležitějším norským svátkem je 17. květen, Den konstituce, kdy si země připomíná vyhlášení nezávislosti z roku 1814 (ve skutečnosti se však jednalo pouze o jistou míru autonomie) . Zvláštní slavnosti se potom pořádají na severu země v Laponsku. Gastronomie a tradiční jídla v Norsku
Nikoho asi nepřekvapí, že nejdůležitější součástí norské kuchyně jsou ryby a plody moře. Upravují se na mnoho způsobů a jsou naprosto vynikající. Kromě nich se často setkáme i s jinými druhy masa, například s místní specialitou, sobem. Velmi častou úpravou jídel je uzení. K většině pokrmů se jako příloha podávají brambory. Zajímavostí je, že Norsko oplývá poměrně dlouhou tradicí výroby sýrů, z nichž nejznámější ve světě je druh jarlsberg.Turistické informace
Norsko: Turistický průvodce - tipy na výlety, turistika, nejlepší restaurace