Niš

Osídlení oblasti se datuje do prehistorických dob. Svůj název Niš získalo město po řece Nišava, která jím protéká. Každý národ který Niš ovládl jí dal své jméno. Římané ji pojmenovali Naissu, byzantinci Nysos, slovinci Nis a němci Nis. Římské město Naissus bylo důležitou pohraniční pevností Římské říše. Narodil se zde císař Konstantin, zakladatele Konstantinopole. U města Niš porazil Claudius II roku 269 Góty a zachránil Řím před velkým nebezpečím. Konstantin Veliký, římský císař (306-337) , nástupce Deoklecijana zkrášlil Naissus luxusními budovami a učinil z něj významné ekonomické, vojenské a administrativní centrum. Historie města je velmi dynamická. Město v letech 441 a 448 dobyli a zničili Hunové a roku 480 Barbaři. Po té co byzantský císař Justinián město obnovil, zničili jej Avaři a roku 540 Slovinci. Kolem roku 987 zabral Niš bulharský car Simeon a v 11. století Niš znovu kolonizovali Byzantinci. Roku 1072 dobyli město Maďaři a roku 1185 jej nakrátko získali Srbové. Roku 1196 byl srbský vůdce Stefan Nemanja poražen a město znovu ovládli Srbové až v roce 1241. V roce 1385 obsadil Niš sultán Murad a postupně dochází ve vlastnictví města mezi Turky a Srby. Roku 1723 byla ve městě postaveno pevnost, která patří k nejkrásnějším a nejvíce zachovalým tureckým stavbám na Balkánském poloostrově. Během rakouského vojenského tažení proti Turecku v roce 1737 turecká armáda ustoupila a Rakušané zabrali Niš bez boje. Ještě ten rok ale zabrali město zpět Turci a to rovněž bez boje. Roku 1804 propuklo první srbské povstání proti turecké nadvládě. Nedaleko města Niš porazila mnohem větší turecká armáda srbské povstalce. Turecký Paša nechal postavit věž Ćele Kula do které vystavil hlavy padlých srbských bojovníků. Tato věž se stala mezinárodně známou památkou. Srbové dobyli město v roce 1878. Od té doby nabral rozvoj města rychlý vývoj. Niš se v podstatě stala druhým hlavním městem Srbska. V roce 1878 se v Niš konalo první zasedání srbského Národního shromáždění. Před začátkem první světové války se vláda a Národní shromáždění přesunulo do Niš, které se stalo hlavním válečným městem Srbska. Na zasedání 7. prosince 1914. Důstojník v budově domu a projednat vládní návrh na vytvoření státu Srbů, Chorvatsků a Slovinců známá jako Nišská deklarace. V řijnu 1915 obsadila Niš bulharská vojska a začala velmi krutá okupace. Město osvobodila 12. října 1918 až První srbská armáda, kterou vedl Petr Bojovič. V období druhé světové války v letech 1941 - 1944 je Niš strategickým bodem na cestě do Soluně a k Černému moři. Po těžkých bojích je zde 14. října 1944 poražena divize SS Princ Evžen a město bylo osvobozeno. Díky bouřlivému historickému vývoji se město Niš stalo doslova městem muzeem. V expozicích Národního muzea se nacházejí vzácné a unikátní historické exponáty. Zvláštní význam má Archeologická expozice Národního muzea Niš. Více než 100 let tradice má zdejší Národní divadlo a významným kulturním stánkem je i Galerie současného umění. Mezi významná místa ve městě Niš a jeho okolí patří Muzeum Medijana, Muzeum Čele Kula, Muzeum zdravotní péče - Pastérův institut, Muzeum koncentračního tábora Červený kříž, Pamětní síň spisovatele Branka Miljkoviča, Pamětní síň spisovatele Stefana Sremca, v blízkosti města se nachází místo Čegar kde proběhla velká bitva v období prvního srbského povstání, místo Buben kde bylo v průběhu druhé světové války zavražděno nacisty více jak 10 000 rukojmích z města Niš a z celého jižního Srbska, dále kaple a pomník na památku obětí bombardování města letectvem NATO, pevnost Niš, Kazandžijsko sokače - staré městské centrum z 18. století kde je dnes mnoho restaurací a kaváren a blízké termální lázně Niška Banja..