Mexiko

Místní obyvatelé městu neřeknou jinak než D. F. (Distrito Federal) ..

Pohledy do historie

Ciudad de México bylo založeno v 16. století Španěly na ruinách bývalého města Aztéků – Tenochtitlánu. V době příchodu prvních Evropanů byla odhadovaná populace vyšší než 100 000 obyvatel a Tenochtitlán bylo jedno z největších a nejvyspělejších měst světa. Uprostřed Tenochtitlánu stály paláce panovníků a dvě pyramidy s chrámy zasvěcenými dvěma bohům: bohu deště Tlálocovi a bohu války Huitzilopochtlimu. Z původního aztéckého města však mnoho nezbylo, španělští dobyvatelé stačili téměř všechno poničit. Po příchodu Španělů se bývalé hlavní město aztécké říše stalo hlavním městem místokrálovství Nového Španělska a po roce 1810, po získání samostatnosti země, se stalo hlavním městem nového státního útvaru, Spojených států mexických.

O městě

Ciudad de México je město plné kontrastů. Koloniální čtvrti s historickými domy ze 16. a 17. století se krčí vedle monumentální moderní architektury. Protikladem kostelů koloniálního baroka je třeba moderní bazilika Panny Marie z Guadalupe, nejuctívanější patronky Mexika. Bohaté a luxusní čtvrti města kontrastují s chudinskými čtvrtěmi na okrajích. Před prosklenými výlohami obchodů s luxusním zbožím a bohatými restauracemi nabízejí indiánští prodejci v pojízdných stáncích nejrůznější druhy tortil, tacos a ovoce, ale i pražené kobylky nebo ananas obalený v drcených chilli papričkách. Snad v žádném jiném latinskoamerickém městě není tolik knihkupeckých domů, jako v Ciudad de México . Při dodržování základních bezpečnostních pravidel není hlavní město Mexika o nic nebezpečnější než jiné světové metropole. Zvýšenou pozornost svým kapsám a fotoaparátům musíte věnovat v metru, a v noci by se měl turista vyhýbat postranním ulicím a uličkám. Horší než kriminalita je znečištěné ovzduší, kdy se stane, že i několik dní nevidíte slunce a ze stromů padají mrtvé hrdličky, otrávené smogem. Chce-li však turista navštívit Mexiko jako takové, hlavnímu městu se stejně nemůže vyhnout. Rozhodně je v něm co vidět. Nuže, vzhůru na krátkou prohlídku. Za návštěvou jednotlivých památek a čtvrtí je nejlépe se vydat metrem, autobusy (camionetas) či taxíky. Zelených či žlutých volkswagenů "brouků", tedy v barvách označujících vozy oficiálních taxikářů s licencí, je plné město. Většinou jsou slušní a úslužní, avšak navigovat je musíte sami. Ve spleti ulic a bulvárů tak rozsáhlého města se mnohdy nevyznají ani oni. K nejvýznamnějším památkám však turistu dovezou spolehlivě.

Památky

Zócalo

Snad každý turista začne prohlídku hlavního města Mexika na jednom z největších náměstí světa, Plaza de la Constitución (240 x 240 metrů) . Nikdo mu však neřekne jinak než Zócalo. Pojedete-li metrem, vyjedete po schodech přímo uprostřed. První, co návštěvníka, upoutá je Metropolitní katedrála ve stylu přezdobeného koloniálního baroka. Byla vybudována na troskách bývalého aztéckého chrámu. A duše zemřelých jako by se mstily: katedrála se neustále naklání, uvnitř musí být podepřena lešeními. Pokračující zkázu zaznamenává vychýlené kyvadlo visící ze stropu. Hned vedle katedrály byly v 70. letech 20. století objeveny ruiny Velkého aztéckého chrámu, Templo Mayor. Proto se po této části náměstí chodí po můstcích, odkud lze zbytky chrámu vidět. Kdo si však chce prohlédnout detaily, například oltářní podstavec zdobený kamennými lidskými lebkami, musí zaplatit vstupné. Odměnou mu bude i možnost návštěvy muzea, kde jsou vystaveny veškeré archeologické nálezy odkryté při archeologických pracích. Jednu stranu Zócala ohraničuje rozsáhlý Národní palác (Palacio Nacional) , jedna z prvních budov, kterou tu Španělé postavili. Budova je dnes známá také pod názvem Prezidentský palác (Palacio presidencial) , protože je úředním sídlem mexického prezidenta. Každý rok o půlnoci z 15. na 16. září vyjde prezident na balkon paláce, aby promluvil k náměstí, zaplněnému lidmi do posledního místečka. Po skončení projevu celé náměstí, ozdobené trikolorami a mexickými vlajkami, společně s prezidentem zaburácí: "Viva México". Lidé si tak připomínají počátek bojů za osvobození Mexika od španělské nadvlády. Svátek je znám jako "Día de grito" (Den výkřiku) , kdy katolický kněz Miguel de Hidalgo 16. září 1810 odhodlaným zvoláním vyzval k boji za osvobození. Po příchodu domů pak lidé jedí polévku "pozole", připravenou, kromě jiného, ze zeleniny v barvách mexické trikolory. Ti bohatší si připravují pokrm "chile en nogada", zelené papriky plněné masem, v ořechové omáčce bílé barvy a posypané červenými zrníčky granátového jablka, tedy rovněž jídlo v barvách mexické trikolory. V Národním paláci je možno obdivovat obrovské nástěnné malby Diega Rivery (1886-1957) , na nichž zobrazil setkání dobyvatele Hernanda Cortése s indiánskou tlumočnicí Malinche. Jedna Riverova malba znázorňuje malířovu vizi budoucího Mexika, spravedlivého pro všechny.

Latinskoamerická věž

Nedaleko Zócala se do výšky 182 metrů tyčí mrakodrap, tzv. Latinskoamerická věž (Torre Latinoamericana) . Jde o administrativní budovu, postavenou v roce 1956, první svého druhu v Mexiku. Ve 44. patře se nachází rozhledna, kam vás téměř po půlminutové jízdě vyveze výtah. Je-li průzračný vzduch, naskytne se divákovi nezapomenutelný výhled na nedozírné město bez konce a okolní hory a vulkány.

Antropologické muzeum

Ciudad de México je městem muzeí, galerií výtvarného umění, koncertních sálů a divadel. Navštívit všechno nelze. Co by však návštěvník hlavního města neměl opominout, je Antropologické muzeum (Museo Nacional de Antropología) . Samotná stavba muzea je velkorysou ukázkou moderní architektury, kde se nacházejí nejen výstavní prostory, ale i zákoutí pro odpočinek a kavárna. Návštěva muzea je dobrým výchozím bodem pro poznávání bohatství předkolumbovských kultur, jejich vzájemných odlišností, ale i styčných bodů. Již u vchodu uvítá návštěvníka monumentální socha aztéckého boha deště Tláloca. V prvním patře si návštěvník prohlédne sochařské umění předkolumbovských mistrů, v druhém patře pak pozná život domorodců nejrůznějších mexických etnik a oblastí. Bude obdivovat barvy, vzory i tvary lidových řemeslných výrobků a oděvů, do nichž jsou oblečeny figuríny, které "vykonávají" nejrůznější domácí a polní práce. Po návštěvě muzea, která se může protáhnout i na několik hodin, turista může směle vyrazit za poznáváním dalších krás Mexika. Už nebude odjíždět do neznámé země.

Coyoacán

Na východní straně nejdelší mexické tepny, Avenida Insurgentes, se nachází jedna z nejstarších čtvrtí hlavního města, Coyoacán. Jde o klidnou vilovou čtvrt, jejíž náměstí je obklopeno původními koloniálními budovami. Na jedné straně je to barokní kostel, na druhé potom tzv. Cortésův palác. Uprostřed náměstí je sousoší znázorňující smečku kojotů, podle nichž se čtvrť jmenuje. Náměstí je lemováno obchůdky a kavárničkami. Každý víkend se zde koná trh s lidovými uměleckými předměty, artesaníemi. Z množství barev, tvarů a vůní vám bude přecházet zrak. Upoutají zejména předměty z keramiky, mexické hadrové panenky či výrobky z korálků indiánů z východní části centrálního Mexika. Jsou ještě dvě místa, kvůli nimž turisté do Coyoacánu směřují. Je to modrý domek Fridy Kahlo (1910–1954) , originální malířky, jejíž pohnutý osud je znám též z filmového zpracování se Salmou Hayek v hlavní roli. Nedaleko od tohoto domku, dnes přeměněného na muzeum, se nachází jiný, velmi podobný. Je to dům, kdysi spíše malá pevnost, v němž byl roku 1940 úkladně zavražděn revolucionář Lev Trockij. V místnosti, kde byl zastřelen, jsou vidět ve zdech stopy po kulkách. Českého návštěvníka překvapí v Trockého knihovničce i kniha zuřivého reportéra E. E. Kische.

Chapultepec

Počítá-li návštěvník Ciudad de México, že ve městě stráví více dní, rozhodně by neměl vynechat návštěvu rozsáhlého zeleného parku Chapultepec, v aztéckém jazyce "Návrší kobylek". Kdysi byl tento park Moctezumovým loveckým revírem, dnes je místem, kde obyvatelé hlavního města rádi tráví neděle, zejména mají-li malé děti. Jsou tu po ně připraveny nejrůznější atrakce. Pouliční prodavači nabízejí všechno možné (někdy i nemožné) . Lze se povozit na lodičkách v místním jezírku. I turista rychle podlehne atmosféře mexického nedělního odpoledne a zatouží koupit si aspoň jeden z nejrůznějších nafukovacích balonů, po jejichž množstvím prodavače ani není vidět. Milovníci historie mohou navštívit Zámek Chapultepec (Palacio de Chapultepec) , dnes muzeum historie, vyzdobené – jak jinak, jsme přeci v Mexiku, kolébce tzv. muralismu – s nástěnnými malbami. Za dobu svého císařování zde bydlel i habsburský císař Maximilián.

Xochimilco

Jiným místem, kde obyvatelé Ciudad de México tráví své víkendy, jsou plovoucí zahrady Xochimilca. Najdete je několik kilometrů východně od Avenidy Insurgentes. Jde o pozůstatky původních aztéckých plovoucích políček, kde dříve domorodci na vorech pokrytých zeminou pěstovali zeleninu. Dnes je to soustava vodních kanálů protkaná ostrůvky, na nichž se pěstují květiny. Na kanálech plují barevné, bohatě vyřezávané lodičky ozdobené květinami, se svátečně oblečenými Mexičany, ale i turisty na "palubě". Mezi lodičkami s návštěvníky proplouvají "obchodní" loďky s prodavači nabízejícími květiny, tacos, ale i sladkosti pro děti. Na některých loďkách můžete vidět – a hlavně slyšet – celou typickou mexickou kapelu, mariachi, která vyhrává pro dobrou náladu. Takové místo nenajdete snad nikde jinde na světě.

Garibaldiho náměstí

Za mariachi nemusíte až do Xochimilca, které je přeci jenom trochu z ruky. Garibaldiho náměstí (Plaza Garibaldi) najdete blízko nepřehlédnutelné budovy krásných umění (Palacio Bellas Artes) . Je obklopeno mnoha bary a kavárnami, před nimiž stojí sochy nejvýznamnějších mexických interpretů tklivých milostných serenád. Dříve se tu večer scházely kapely mariachi, aby si mezi nimi mohli zamilovaní mladíci vybrat tu nejlepší, která by pod okny jejich vyvolené zahrála milostnou píseň. Dnes jde spíše o atrakci pro turisty, ale i tak má celá atmosféra cosi do sebe. Kapely hrají jako o život. Že to občas zaskřípe vůbec nevadí, protože hudebníci zpívají od srdce, byť dnes už jen pro turisty. Za píseň jim ovšem musíte zaplatit. Že Čechům mnohé melodie i rytmus polky nejsou cizí? Není divu. Vždyť součástí Maximiliánova vojska byly i vojenské kapely. Jejich příslušníci pak po krachu císařství šířili po Mexiku hudbu dál a místní obyvatelstvo ji přijalo za své.

Tepeyac

Máte-li již dost světského ruchu a mumraje, můžete svou duši zklidnit na bývalém aztéckém posvátném místě, vršku Tepeyac. Zde se 12. prosince 1531 zjevila chudému rolníkovi Juanu Diegovi snědá Panna Marie. Na místě zjevení byla postavena barokní bazilika a Panna Marie z Guadalupe se stala patronkou Mexika, kterou uctívají všichni Mexičané bez rozdílu pleti. Nápor věřících byl tak obrovský, že se časem svatostánek začal hroutit. Proto byla roku 1976 vysvěcena bazilika nová. Je to monumentální kruhová budova. Její zvláštností je, že i ti, kdo se nedostanou dovnitř, mohou spatřit obraz světice několika obrovskými dveřmi umístěnými na několika místech kolem obvodu baziliky. Nepočítejte ale s tím, že byste tu mohli rozjímat zrovna 12. prosince. To je náměstí tak plné věřících, že by mezi nimi nepropadlo ani stébélko a tlačenice je nepředstavitelná. Za bazilikou stojí monumentální pomník znázorňující zjevení a následné obracení indiánů na křesťanskou víru.

Zona Rosa

Ciudad de México je také nákupní ráj. Údajně v žádném jiném městě v Latinské Americe, kromě brazilského São Paula , nemáte takový výběr luxusního zboží. Obchody, kavárny, diskotéky a nejluxusnější hotely se soustřeďují v tzv. Zona Rosa. Její začátek vyznačuje Památník nezávislosti (Monumento de la Independencia) , jemuž místní neřeknou jinak než Anděl. Přes všechna negativa spojená se špatným ovzduším, dopravními zácpami, ale i pouliční kriminalitou, je Ciudad de México obrovskou kulturní metropolí. Stojí zde i jedna z nejstarších univerzit na světě, založená roku 1550, tedy krátce po dobytí aztécké říše Španěly. Současné areály Národní autonomní univerzity města Mexika (UNAM) byly v roce 2007 zapsány na seznam památek UNESCO. Obrovskou budovu univerzitní knihovny zdobí mozaiky Juana O'Gormana a budovu rektorátu mural, obrovská nástěnná malba, slavného malíře Davida Alfara Siqueirose (1896–1974) .

GPS: 19.4283914837, -99.1274070740  Editovat

Nadmořská výška: 2224 m  Editovat

Počet obyvatel: 8851080  Editovat

Rok založení města: 1325  Editovat

	Museo Nacional de las Culturas Muzea, 0.6 km	Přidat do plánu
	Plaza de la Constitución 0.8 km	Přidat do plánu
	La Faena Muzea, 1.1 km	Přidat do plánu
	Torre Latinoamericana 1.5 km	Přidat do plánu
	Národní muzeum umění Muzea, 1.5 km	Přidat do plánu
	Museo Mural Diego Rivera Muzea, 2.2 km	Přidat do plánu
	Torre Mayor 5.1 km	Přidat do plánu
	Muzeum moderního umění 5.5 km	Přidat do plánu
	Hrad Chapultepec 5.8 km	Přidat do plánu
	Třída prezidenta Masaryka 7 km	Přidat do plánu
	Dům a ateliér Luise Barragána Muzea, 7.1 km	Přidat do plánu
	Parque Nacional Cerro de la Estrella Národní parky, 10 km	Přidat do plánu

Zobrazit všechny »