Litva - satelitní mapa Litvy, ubytování, informace, turistické oblasti

Litva je velmi rozmanitou zemí, která svým turistům nabízí zajímavosti a krásy z různých oblastí. Na své si zde přijdou jak milovníci historie, tak i přírody. Litva dlouhou dobu tvořila mocnou unii spolu s Polskem a patřila tak mezi nejvlivnější státy Evropy. Její území tenkrát bylo mnohonásobně větší. V dnešních litevských městech však stále můžeme najít mnohé památky na tyto slavné dějiny země, stojí zde mnohé hrady, opevnění a další historické stavby. I přes to, že Litva je geograficky relativně vzdálena západní Evropě, se jí místní život v mnohém blíží. Především to jsou mnohé restaurace a bary, kterými velká litevská města oplývají. I noční život je zde bohatý. Nikdo se tak nemusí bát, že by se při svém pobytu v Litvě nudil. Velice lákavá je i místní příroda a především aktivity, které se zde dají podnikat. Velmi oblíbeným sportem je lyžování. I když je země téměř úplně rovná, najdou se zde výjimky, které pak poskytují vynikající podmínky všem milovníkům zimních radovánek. V létě je na litevských řekách naopak velmi populární kanoistika. Reliéf zde způsobuje, že Litva je rájem pro cyklisty. Pochopitelně se v zemi dají pořádat i krásné nenáročné pěší výlety. Litva láká stále více turistů, kteří oceňují rozmanitost jejích možností. A těží z toho obě strany, jak Litva, tak i její návštěvníci. .

Turistické atrakce Litvy

Hlavní město Vilnius je bez pochyby metropoli se vším všudy a tvoří pravé ekonomické i kulturní centrum své země. V historii prožívalo město mnohé důležité události a zažilo jak období velkého blaha, tak bohužel i smutku. Po mnoho let to bylo jedno z nejvýznamnějších sídel ve východní Evropě, pak ale přišla léta okupací od Rusů a nacistů. 13. ledna 1991 byl Vilnius svědkem tragické události, když sovětská vojska zmasakrovala v místní televizní věži jako reakci na vyhlášení litevské nezávislosti nejméně čtrnáct lidí a dalších několik set vážně zranila. Najdeme zde pochopitelně mnoho památek, většinu z nich pamatující slavnou éru polsko-litevské unie. Nejkrásnější částí Vilniusu je jeho staré město. V něm najdeme jak malebné uličky a domky, tak i zajímavé historické stavby. Mezi ně patří mnohé kostely, jako například Vilniuská katedrála či gotický kostel svaté Anny. Dále tady mají své místo různé paláce, jimž v současnosti vévodí Prezidentský palác, sídlo litevského prezidenta. Velké území zabírá komplex Vilniuského hradu s Královským palácem, který byl v roce 2009 otevřen po kompletní rekonstrukci. Původní palác byl totiž počátkem devatenáctého století stržen. Ve starém městě dále se nachází například Národní muzeum. Patří sem i staré židovské ghetto. Smutnou historii Vilniusu si můžeme připomenout o trochu dále v muzeu Gestapa a KGB.
Kaunas, druhé největší město v Litvě, by rovněž nemělo být opomenuto při návštěvě. Najdeme v něm také mnohé historické stavby, především Kaunaský hrad pocházející ze čtrnáctého století. Dále je to místní radnice nebo gotický dům Perkūnase, pojmenovaný podle pohanského boha. Kaunaský kostel svatého Archanděla Michaela v mnohém připomíná pravoslavný stánek, ale ve skutečnosti je katolický.
Nedaleko hlavního města se nachází historické městečko Trakai. V minulosti bylo obydleno mnoha různými národy. Dnes v něm najdeme různé historické památky, například dva hrady, z nichž jeden stojí na ostrově v místním jezeře a druhý na poloostrově do něj zasahujícím.
Nejlepší podmínky pro přímořskou turistiku se naskýtají v městě Palanga. Moře je pochopitelně studenější než v klasických přímořských letoviscích, ale i tak je zde velmi příjemné koupání. Ve městě se navíc nachází různé další možnosti vyžití a panuje zde příjemná atmosféra.
Nejkrásnější přírodu najdeme v regionu Aukštaitija, zabírajícím severovýchod země. Leží zde i stejnojmenný národní park. Právě zde panují nejlepší podmínky v celé Litvě v zimě pro lyžování a v létě pro kanoistiku.
Co se týče nejlepšího období pro návštěvu Litvy, musíme zohlednit, co zde chceme podnikat. Pro lyžování nejde pochopitelně přijet jindy, než v zimě, jinak je však lepší teplé počasí. V červenci a srpnu se zde setkáme s nejvíce turisty, ale příjemně je tady i na jaře, respektive na podzim.

Praktické informace o Litvě

Občané členských zemí Evropské unie nepotřebují vízum, pokud jejich pobyt na území Litvy nepřesáhne tři měsíce. Totéž platí i pro některé jiné země, před odjezdem by si měl ale každý zjistit podmínky, které jsou pro jeho stát aktuální. Měnou je litas (LTL, 1 € = 3, 5 LTL) . Peníze bez problémů vyměníme kdekoliv ve městech, nejlépe uplatníme eura.
Cenově je Litva zhruba ve středu evropské škály. Co se týče denního rozpočtu, velice závisí na luxusu, ve kterém chceme pobývat. Pokud se spokojíme s přenocováním v klasických ubytovnách a stravováním v méně prestižních zařízeních, dost peněz ušetříme. Kreditní karty se přijímají většinou bez problémů. V restauracích je zvykem nechávat spropitné přibližně do deseti procent.
Telefonní předvolba do země je +370. Hlavní číslo pro nouzové případy je 112, dále pak policie 02, záchranná služba 03, hasiči 01. Bezpečnostní situace v Litvě je bez problémů. Abyste se vyhnuli střevním potížím, není doporučeno pít vodu z kohoutku ale kupovat si balenou. Pokud se chystáte chodit po lese, je vhodné nechat se očkovat proti klíšťové encefalitidě.

Doprava do země a v Litvě

Nejlepším způsobem, jak se dostat do Litvy, je letecká cesta. V zemi se nachází dvě mezinárodní letiště, a to sice ve dvou největších městech, Vilniusu a Kaunasu. Obě zajišťují spojení do většiny hlavních evropských měst. Vlakem se dá přicestovat téměř výhradně pouze ze sousedních států. Z mnoha zemí sem jezdí poměrně levné autobusy, ale ty jsou většinou velice pomalé a dost nepohodlné. Navíc na ně není úplně nejlepší spolehnutí. Jako do přímořské země sem existuje i doprava trajektem.
Nejčastějším způsobem dopravy v rámci Litvy jsou autobusy či vlaky. Obě sítě jsou velmi kvalitní. Autobusem se vyplatí jezdit na kratší vzdálenosti, vlak je pohodlnější na ty delší, ale zase trochu dražší. Ve městech existují možnosti pronajmout si auto, to většinou ale přijde na dost vysokou částku. Na druhou stranu, silniční síť je dobře upravovaná. Litevský reliéf umožňuju dopravu na kolech i na delší vzdálenosti.

Historie Litvy

Na území dnešní Litvy se první baltské kmeny začínaly usazovat přibližně ve druhém tisíciletí před Kristem. První náznaky jejich spojování se začínají projevovat až ve třináctém století našeho letopočtu, když je založeno Litevské velkovévodství. Toto období je spojováno i se silným pokřesťanšťováním obyvatelstva. Po zániku Kyjevské Rusi ve čtrnáctém století Litva zvětšila svá území, která teď sahala až k Černému moři. V roce 1386 vznikla silná Polsko-Litevská unie, když si litevský velkovévoda Jogaila vzal za ženu polskou princeznu Hedviku. Klíčové postavení v tomto spojení získávalo ale čím dál tím více Polsko a na konci osmnáctého století již neměla Litva prakticky žádná práva. Polsko-Litevská unie přestala existovat v roce 1795, po tak zvaném dělení Polska, když si jeho území rozdělily Prusko, Rakousko a Rusko. Litva připadla celá Rusku. Nezávislost získala znovu až po první světové válce v roce 1918. Po druhé světové válce, během níž byla okupována nacisty a mnoho židů v ní žijících skončili v koncentračních táborech, ji ale zase ztratila, když byla připojena k Sovětskému svazu, jakožto vítězné mocnosti. Stala se tak v jeho rámci Litevskou sovětskou socialistickou republikou. Samostatnost získala až po převratu v roce 1990.

Svátky a festivaly v Litvě

Nejdůležitějšími litevskými národními svátky jsou 16. únor a 11. březen, když si země připomíná získání nezávislosti na Rusku z roku 1918, respektive na Sovětském svazu z roku 1990. 6. června se slaví tak zvaný Den státnosti, který připomíná korunovaci prvního litevského krále ve třináctém století. Oslava letního slunovratu v noci před 24. červnem (oficiálně slavnost svatého Jana) v mnohém připomíná pohanské tradice. V Litvě se setkáme s poměrně velkým počtem hudebních festivalů nejrůznějších žánrů. V průběhu roku se zde konají shromáždění zabývající se například folklórní nebo jazzovou hudbou. Všechny přitahují velké počty diváků.

Gastronomie Litvy

Litevská kuchyně je hodně založena na mléčných produktech a rostlinách, například bramborách, houbách, či rýži. Nejtypičtějším národním pokrmem je zcela jistě tak zvané cepelinai, což jsou v podstatě bramborové knedlíky zalité sýrovou omáčkou. Někdy se k němu přidává i maso nebo různé druhy hub. Národním nápojem je Midus, velmi silná medovina.

GPS: 55.1710710346, 23.7985839508  Editovat

Nadmořská výška:   Editovat

	Kurská kosa	Přidat do plánu
	Archeologické naleziště Kernave	Přidat do plánu
	Hora čarodějnic Region,	Přidat do plánu
	Čertova díra	Přidat do plánu
	Botanická zahrada Kaunas Botanické zahrady,	Přidat do plánu
	Botanická zahrada Šiauliai Botanické zahrady,	Přidat do plánu
	Museum of Deportation & Resistance Muzea,	Přidat do plánu
	Dr Jono Šliūpas Memorial House Muzea,	Přidat do plánu
	Klaipėda Castle Museum Muzea,	Přidat do plánu
	National Čiurlionis Art Museum Muzea,	Přidat do plánu
	Blacksmith's Museum Muzea,	Přidat do plánu
	Devil's Museum Muzea,	Přidat do plánu

Zobrazit všechny »