Černá Hora - satelitní mapa, ubytování, vše o Černé Hoře, turistické oblasti

Úřední řečí je černohorština, což je ale v podstatě jen místní název pro srbštinu. Černá Hora je velmi mladý stát, který získal nezávislost až v roce 2006. I z toho důvodu nebyl doposud častým cílem zahraničních turistů, kteří radši jezdili do sousedního Chorvatska. Dnes však cestovatelé začínají plně oceňovat nesčetné půvaby Černé Hory a i ta se tak stává vcelku vytíženou destinací. Hlavním centrem zájmu turistů jsou místní krásné pláže, které jsou stále na rozdíl od Chorvatska relativně klidné. Ty přechází v krásně modré vody Jaderského moře. Podmínky pro koupání jsou vynikající na celém černohorském pobřeží. Zdaleka to ale není jediná aktivita, kterou můžeme v místních letoviscích podnikat. Najdeme zde výborné možnosti i pro ostatní vodní sporty, například windsurfing nebo potápění. Nemenším důvodem, proč Černá Hory získává mezi turisty stále větší popularitu, je však i místní příroda. V ní najdeme krásy všeho druhu, je to výborná destinace pro výlety v nádherné krajině.  I v Černé Hoře máme možnost setkat se s vysokými horami. Mezi nimi leží krásná, průzračně čistá jezera. V zimě pak místní vrcholy ožívají pod náporem lyžařů, ani v Černé Hoře totiž nechybí kvalitní lyžařská střediska. Černohorská města mají jedinečný přímořský charakter, v jejich centrech najdeme spoustu historických památek. Disponují tak velice kouzelnou atmosférou. Pro Černou Horu je jedině dobře, že mezi turisty získává stále větší ohlas. Ti by si však s její návštěvou měli pospíšit, jinak zde zanedlouho bude taková koncentrace turistů, jako v Chorvatsku. Černohorské krásy jsou totiž nesporné. .

Turistické atrakce v Černá Hoře

Jednoznačným ekonomickým i kulturním centrem Černé Hory je její hlavní město Podgorica. Ve druhé světové válce bohužel nebyla ušetřena bombardování, proto bylo mnoho jejích historických památek nenávratně zničeno. Za éry komunismu pak byly vystaveny nové budovy podle vzoru socialistické architektury. Proto zde dnes nenajdeme příliš budov, které by vysloveně lahodily oku návštěvníka. Světlé výjimky se však přeci jen naskytnou, i z toho důvodu město při pobytu v Černé Hoře určitě stojí za návštěvu. Příkladem je Staré turecké město, ukrývající početné ukázky osmanské architektury. Najdeme zde i dva důležité pravoslavné chrámy, kostel Zmrtvýchvstání Krista a kostel svatého Jiřího pocházející z desátého století. Krásný park se nachází v okolí zámku krále Nikoly, jenž nyní funguje jako muzeum. Zajímavým příkladem moderní architektury je most Milénia přes řeku Moraču. V Podgorice nalezneme velké množství různých restaurací a barů, takže jsou zde dobré možnosti pro společenský a noční život.
Lépe, co se týče historických staveb, na tom je Cetinje, bývalé hlavní město Černé Hory. Jeho symbolem je místní rozlehlý pravoslavný klášter. Zajímavostí je, že zde najdeme Prezidentský palác, ve kterém sídlí i současný prezident Černé Hory. V Cetinje se nachází i mnoho muzeí, ve kterých se můžeme blíže seznámit s černohorskou kulturou a historií. V jednom z nich, současném Národním muzeu, bydlel v historii král Nikola I.
Asi nejkouzelnějším černohorským městem je Kotor se svými malebnými historickými stavbami. Místní starobylé uličky působí na své návštěvníky unikátní atmosférou. Z významnějších památek tady nalezneme například katedrálu svatého Trifona nebo pravoslavný kostel svatého Mikuláše. Kotor nás však ohromí svým celkovým kouzlem. Leží na pobřeží Kotorského zálivu, takže kromě svých historických krás je i oblíbeným letoviskem.
Nejúžasnějším kusem černohorské přírody je národní park Durmitor. Najdeme v něm vysoké a drsně vyhlížející hory, mezi kterými leží nádherná jezera. V létě je to vynikající destinace pro výlety, v zimě zde potom najdeme kvalitní lyžařské rezorty a dlouhé sjezdovky. Nachází se zde i s 2 522 metry největší černohorský vrchol Babotov Kuk.
V Černé Hoře však najdeme i mnoho dalších přírodních krás, například národní park Lovćen nebo okolí Skadarského jezera.
Nejteplejší období v Černé Hoře je od června do srpna, kdy zde ale je také nejvíce turistů. Přívětivé počasí ale je i na jeře a na podzim. Zimy zde jsou poměrně krátké a relativně teplé, výjimku tvoří pohoří Durmitor, kde se každoročně nachází hodně sněhu, a proto zde panují vynikající lyžařské podmínky.

Praktické informace o Černá Hoře

Občané členských zemí Evropské unie mohou v Černé Hoře pobývat bez víza až po dobu devadesáti dní. Totéž platí i pro některé ostatní země, před odjezdem by si však měl každý zkontrolovat aktuální podmínky. Měnou je euro, i když země není členem Evropské unie.
Černá Hora je zhruba ve středu evropské cenové škály. Najdeme zde však zařízení, jejichž kvalita a tudíž i cena jsou velmi rozdílné. Pokud netrváme na vysokém luxusu ubytování a stravování, můžeme ušetřit poměrně vysoké částky. Kreditní karty jsou ve městech většinou přijímány bez problémů, v přírodě je však lepší mít s sebou vždy hotovost.
Telefonní předvolba do země je +382. Hlavním telefonním číslem pro případ nouze je 112. Bezpečnostní situace v Černé Hoře je dobrá.

Doprava do Černé Hory

Hlavní mezinárodní letiště se nachází v Podgorice, ale disponuje spojením pouze do několika destinací. Proto se často využívá letiště v chorvatském Dubrovníku, který leží prakticky hned za hranicemi. Stejně je ale velmi pravděpodobné, že při letecké cestě do Černé Hory budeme muset přestupovat. Ze sousedních zemí existuje i vlakové a autobusové spojení. Mezi Černou Horou a Itálií jezdí rovněž trajekty.
Nejlepším způsobem dopravy v rámci Černé Hory je autobus. Spoje jsou pravidelné a spolehlivé. V poněkud nižší míře tady jezdí i vlaky. Ve větších městech máme možnost pronajmout si auto, ale černohorská silniční síť se nechlubí zrovna nejvyšší kvalitou.

Historie Černé Hory

Prvními kmeny na území dnešní Černé Hory byli Ilyrové. Na počátku našeho letopočtu území dobyli Římané. První Slovanské kmeny se zde začaly usazovat v pátém a šestém století. Ty tady založily knížectví Duklja, které bylo součástí Byzantské říše. Na té získalo nezávislost roku 1042 a v následujících letech si sytvořilo velký vliv na Balkánském poloostrově. Na konci následujícího století bylo ale dobyto Srby a na téměř dvě stě let se tak stalo součástí jejich království. Následovala krátká éra nezávislosti, v roce 1422 však bylo území opět připojeno k Srbskému despotátu. Samostatnost získalo znovu v roce 1455 pod jménem Černá Hora. Na konci patnáctého století ji však dobyli osmanští Turci. Černá hora si v jejich císařství však po celou dobu udržela jistou míru autonomie, Turkům se díky místnímu hornatému povrchu nikdy nepodařilo zcela si ji podrobit. Ještě větší práva získala Černá Hora po porážce Turků v tak zvané Velké turecké válce na konci sedmnáctého století. Vzniklo tak Černohorské knížectví, které značně ekonomicky prosperovalo. Důležitým vládnoucím rodem byla dynastie Petrović-Njegoš. Roku 1858 porazilo jasně Turky v bitvě u Grahovače a o dvacet let později byla plně uznána jeho nezávislost. V roce 1910 byl korunován král Nikola I. Po první světové válce byla Černá Hora připojena k Srbsku. Následovalo tak zvané Vánoční povstání, to bylo ale potlačeno a země se tak stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které se roku 1929 přejmenovalo na Jugoslávii. Během druhé světové války byla Černá Hora okupována nacisty. Po jejím skončení se stala součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie pod vedením Josipa Tita. Demokracie znovu přišla až po převratu roku 1992 a Černá Hora tak vytvořila společně se Srbskem Federativní republiku Jugoslávie. Ani Černé Hoře se nevyhnula krvavá občanská válka v devadesátých letech, která měla na svědomí mnoho obětí. Až kolem roku 2000 začala být situace klidnější. Roku 2003 se stát přejmenoval na Srbsko a Černá Hora. V roce 2006 se v Černé Hoře konalo referendum, které rozhodlo o odtržení z unie, země tak získala svou dnešní podobu.

Svátky a festivaly v Černé Hoře

V zemi má hlavní slovo pravoslavné vyznání, takže všechny křesťanské svátky, včetně Vánoc a Velikonoc, jsou zde posunuty. Štědrý den tak například připadá až na 6. ledna. Nejdůležitějšími národními svátky jsou 21. květen, kdy si Černohorci připomínají vyhlášení nezávislosti na unii se Srbskem z roku 2006, a 13. červenec, kdy země získala nezávislost na osmanském Turecku roku 1878. Během roku se v Černé Hoře pořádá mnoho hudebních, divadelních a dalších kulturních stejně jako sportovních akcí. Za zmínku stojí například Kulturní léto v Podgorice, které se koná v červnu.

Gastronomie v Černé Hoře

I přes malou plochu se kuchyně v jednotlivých částech Černé Hory velice liší. Na pobřeží mají pochopitelně hlavní roli ryby upravované na mnoho způsobů. Ve vnitrozemí to pak jsou jiné druhy masa. Oblíbená je rovněž uzená šunka, která se však servíruje jen jako předkrm. Národním nápojem je víno, v jehož výrobě Černá Hora patří ke kvalitním producentům.

GPS: 42.6798534290, 19.4087219239  Editovat

Nadmořská výška:   Editovat

	Národní park Durmitor	Přidat do plánu
	Bobotov kuk	Přidat do plánu
	Velika Plaža	Přidat do plánu
	Kaňon Tara	Přidat do plánu
	Maglič	Přidat do plánu
	Zlaté pobřeží Pláže,	Přidat do plánu
	Červená pláž Pláže,	Přidat do plánu
	Skadarské jezero Jezera,	Přidat do plánu
	Rafailovichi beach Pláže,	Přidat do plánu
	Ski resort Zabljak Ski areály,	Přidat do plánu
	Ulcinjský hrad Hrady a zámky,	Přidat do plánu
	Jezero Plav Jezera,	Přidat do plánu

Zobrazit všechny »