Bosna a Hercegovina - satelitní mapa Bosny a Hercegoviny, ubytování, informace, turistické oblasti

Žijí zde hlavní dva národy, které jsou zastoupeny vyrovnaným počtem obyvatelstva – Bosňáci, kteří jsou v drtivé většině muslimského vyznání, a Bosenští Srbové. Bosna a Hercegovina je ve světě doposud spojována hlavně s krvavou občanskou válkou, která zde probíhala v devadesátých letech dvacátého století. To je však pro zemi veliká škoda, protože dnes už jsou ty nejhorší následky alespoň částečně zapomenuté a Bosna a Hercegovina je připravena srdečně uvítat turisty. Těch sem zatím tolik nejezdí, pomalu ale jistě si ale začínají uvědomovat a oceňovat nesčetné krásy státu. V Bosně a Hercegovině existuje obrovské množství možností, jak se zabavit a co objevovat. V první řadě to jsou místní města. Mají jedinečnou atmosféru a míchají se v nich vlivy kultur několika národů, které v průběhu historie zemi vládly.  Vedle sebe tak často stojí muslimské mešity s minarety a pravoslavné křesťanské chrámy. Ve městech máme možnost obdivovat obrovské množství historických památek, z nichž mnohé pocházejí ze středověku. Nemenší roli má bosenská příroda, které nechybí snad nic. V zemi najdeme vysoké hory a divoké řeky, které poskytují vynikající podmínky ke sportovnímu vyžití. V létě se na horách dají podnikat nádherné výlety, v zimě zde hrají velký význam kvalitní lyžařská centra. Na místních řekách jsou zase velmi oblíbené vodní sporty, především rafting. Bosna a Hercegovina tak i přes svou smutnou nedávnou minulost opravdu stojí za zhlédnutí, z místní nabídky si vybere skutečně každý. .

Turistické atrakce

Typickým zástupcem bosenských měst je Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny. Je to místo, kde se po staletí promíchávaly kultury ze západu, východu a jihu, proto je jeho tvář, jak architektonická, tak i kulturní, naprosto unikátní. Největší část památek se nachází v místním Starém městě, kde najdeme na relativně malém prostoru pohromadě křesťanské, muslimské i židovské stavby. Je to například mešita Ferhadija, pravoslavná katedrála Narození Panny Marie, katolická katedrála srdce Ježíšova, nebo místní Synagoga. Kolik dalších důkazů potřebuje turista o diverzitě sarajevské kultury. Krásná je rovněž městská radnice. Velice zajímavým místem svým architektonickým i historickým významem je Latinský most přes řeku Miljačku. Právě zde byl totiž roku 1914 zavražděn následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este. Tato událost se stala záminkou pro vypuknutí první světové války. Ostatní stavby však také jednoznačně stojí za zhlédnutí, společně tvoří neopakovatelnou atmosféru, kterou nezažijeme nikde jinde na světě. Kromě toho všeho se v Sarajevu nachází i velký počet muzeí, takže se zde můžeme blíže seznámit s mnoha kapitolami z historie země. Z početných okolních vrcholků se na Sarajevo naskýtá nádherný pohled.
Druhým největším městem v Bosně a Hercegovině je Banja Luka. Ve srovnání se Sarajevem je mnohem modernější a svou architekturou se blíží západu, to ale neznamená, že zde nenajdeme žádné historické stavby. Tou hlavní a nejkrásnější v celém městě je pravoslavná katedrála Krista Spasitele. Neméně pozoruhodná je i tak zvaný Banski Dvor, který dnes slouží jako kulturní centrum města. Ani v Banje Luce nám nedá příliš námahy povšimnout si historického prolínání kultur ve městě.
Jedním z nejkrásnějších bosenských měst je Mostar. Symbolem pro něj je Starý most přes řeku Neretvu, který je pro svůj tvar a způsob stavby světovým unikátem. Během občanské války v devadesátých letech minulého století byl téměř kompletně zničen, ale v roce 2004 skončila jeho rekonstrukce. Další zajímavou památkou je turecký dům Muslibegovica.
Jediným přímořským sídlem v Bosně a Hercegovicě je Neum, ve kterém najdeme písečné pláže a i několik hotelů. Nejlepší lyžařské podmínky nabízí hory Igman a Bjelašnica, na jejichž sjezdovkách se konaly i závody Zimních Olympijských her 1984.
Prakticky ve všech ročních obdobích je v Bosně a Hercegovině co dělat. Nejpříjemnější počasí je v období od května do září. Výhodou pro návštěvníky je, že se zde zatím nesetkají s masami ostatních turistů, proto si můžou užívat krásy země relativně v klidu. Od jara do podzimu se v přírodě dají podnikat nádherné výlety, v zimě zase ožívají místní sjezdovky.

Praktické informace a Bosně

Občané členských zemí Evropské unie mohou do Bosny a Hercegoviny cestovat bez víza, pokud jejich pobyt v zemi nepřekročí devadesát dní. To stejné platí i pro některé jiné země. Lidé by si však před cestou měli zjistit, jaké jsou platné podmínky. Měnou je bosenská marka (BAM, 1 € = 2 BAM) . Peníze vyměníme bez problémů ve městech, nejlépe uplatníme eura.
Bosna a Hercegovina je relativně levná země, vyplatí se zde nakupovat například oblečení. Co se týče ubytování a stravování, tak zde pochopitelně najdeme celou škálu kvality zařízení, která se samozřejmě liší i svými cenami. V Bosně a Hercegovině se kreditní karty na vybraných místech sice přijímají, nicméně mohly by se s nimi objevit problémy, proto je lepší mít s sebou vždy hotovost.
Telefonní předvolba do země je +387. Čísla pro případ nouze jsou policie 122, záchranná služba 124, hasiči 123. Bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině se za posledních deset let velmi uklidnila a dnes zde panují dobré bezpečnostní podmínky.

Doprava do země a v zemi

Jediné prakticky využitelné mezinárodní letiště v Bosně a Hercegovině se nachází v Sarajevu. Disponuje přímým spojením do několika vybraných evropských destinací, stejně je ale velice pravděpodobné, že při letecké cestě do země budeme muset přestupovat. Z okolních zemí máme do země možnost přicestovat i vlakem či autobusem, přičemž druhá varianta je rychlejší a spolehlivější.
Systém hromadné dopravy po Bosně a Hercegovině je poměrně dobrý a kvalitní. Nejlepší variantou jsou autobusy, v posledních letech se však začíná razantně zvyšovat i počet a kvalita vlakových spojů. Ve větších městech máme možnost pronajmout si auto, kvalita silniční sítě odpovídá balkánskému standardu.

Historie Bosny

Prvními kmeny, které obývaly území západního Balkánu, tedy i dnešní Bosny a Hercegoviny, byli Ilyrové. Na přelomu tisíciletí sem přišli Římané. První slovanské kmeny se zde usadily přibližně v šestém nebo sedmém století. V následujících staletích se ve vládě nad bosenským územím vystřídalo mnoho národů. Nejprve zde byla země rozdělená mezi Srbsko a Chorvatsko, následně mezi Uhersko a Byzantskou říši. Na počátku dvanáctého století vyhlásila Bosna nezávislost a postupně získávala velký vliv, což vyústilo až v její velice důležité postavení na Balkánském poloostrově. Místní vládce užíval titul bán. V roce 1463 však přišel konec zlatého věku, když byla Bosna dobyta osmanskými Turky. Během více než čtyři sta let vlády zde Turci zavedli přísný režim. Rovněž se sem přistěhovalo mnoho nových obyvatel, což způsobilo obrovské prolínání slovanské a muslimské kultury. Hlavně v osmnáctém a devatenáctém století se objevovaly časté nepokoje vyvolané nacionalistickým cítěním obyvatelstva. V roce 1878 přešla Bosna a Hercegovina na základě Berlínského kongresu pod vládu Rakouska a Uherska. Ani zde ale nebyli obyvatelé spokojeni, situace vyústila až k atentátu roku 1914 na následníka rakouského trůnu Františka Ferninanda d’Este, který spáchal v Sarajevu Bosenský Srp Gavrilo Princip. Tato událost se v podstatě stala začátkem první světové války. Po jejím skončení roku 1918 se Bosna a Hercegovina stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, která se v roce 1929 přejmenovalo na Jugoslávii. Po konci druhé světové války pak vznikla Federativní socialistická republika Jugoslávie, které vládla komunistická strana. Demokracie a samostatnost tak přišly až po převratu roku 1992. Devadesátá léta však byla provázena krvavou občanskou válkou mezi muslimskými Bosňáky, Srby a Chorvaty. Prakticky všechny národy bojovaly proti sobě a konflikt byl provázen krutými etnickými čistkami. Mír byl podepsán v roce 1995, ale až kolem roku 2000 se situace znovu definitivně uklidnila.

Svátky a festivaly v Bosně

Vzhledem k různým národům, které v Bosně a Hercegovině žijí, se i místní svátky liší. Muslimové mají pochopitelně své vlastní. Mezi křesťany hrají velkou roli Vánoce a Velikonoce, které jsou pro vyznavače pravoslavného náboženství posunuty. I další křesťanské svátky mají důležité postavení. Národní svátky se rovněž liší v jednotlivých provinciích. V muslimské části se slaví 1. březen a 25. listopad jako získání nezávislosti v let 1992, respektive 1943. V srbské části je to potom 9. leden, kdy byla roku 1992 vyhlášena autonomní Srbská republika v rámci Bosny a Hercegoviny, 9. květen jako Den porážky fašismu, a 21. listopad, kdy byl roku 1995 podepsán mírový dokument oficiálně ukončující občanskou válku. V průběhu roku se v zemi pořádá spousta kulturních festivalů, Největší význam má Sarajevský filmový festival konající se v srpnu, na nějž přijíždějí mnohé hvězdy světové kinematografie. Gastronomie Bosenská kuchyně byla pochopitelně ovlivněna mnoha lety zahraniční nadvlády, takže se v ní míchají prvky z více rozdílných zemí, jako třeba Turecka nebo Rakouska. Často se zde tak setkáme s typickým tureckým kebabem. Velkou roli v místní kuchyni hrají všechny druhy masa, i rybí. Setkáme se zde i se specifickými druhy pečiva. Hojně používané je koření. Nejoblíbenějším nápojem je typická balkánská rakija, často se pije i víno.

GPS: 43.9201864111, 17.6712494190  Editovat

Nadmořská výška:   Editovat

	Igman	Přidat do plánu
	Hutovo Blato	Přidat do plánu
	Bjelašnica	Přidat do plánu
	Museum of Hercegovina Muzea,	Přidat do plánu
	Etno vesnice Stanišići	Přidat do plánu
	Blidinje	Přidat do plánu
	Jeskyně Rastuša	Přidat do plánu
	Plaža Neum Pláže,	Přidat do plánu
	Ski Resort Kupres Ski areály,	Přidat do plánu
	Hrad Ostrožac	Přidat do plánu
	Banja Kulaši	Přidat do plánu
	Ski Resort Vlašić Ski areály,	Přidat do plánu

Zobrazit všechny »