V lomech při severním okraji obce se nalézá unikátní minerál, v r. 1885 pojmenovaný P. Rudolfem Kašparem jako „bludovit“. Bludov je důležitou železniční i silniční křižovatkou, v katastru obce leží Lázně Bludov, koupaliště Vlčí důl a řada turisticky zajímavých míst. Okolí je vhodné pro pěší turistiku i cykloturistiku.
Vesnice Bludov byla založena pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století markraběcím úředníkem Bludem z Bludova. Některý z jeho potomků nechal v pol. 13. stol. nad obcí vystavět stejnojmenný hrad. Ve 13. stol. také vzniká bludovská farnost a původní kostel sv. Jiří. Ve 14. stol. získali Bludov moravská markrabata, která panství často dávala do zástavy. V 15. stol. patřilo panství pánům z Kunštátu , z Valdštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první pol. 19. stol. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství, před Bílou horou, Janu staršímu Odkolkovi z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům – Kastelkornům. Ti nechali na místě tvrze vystavět zámek. Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin , hrabata ze Žerotína. Od roku 1802 se stal Bludov jejich hlavním rodovým sídlem a zůstal v jejich držení až do roku 1945.
Zámek je nejvýznamnější historickou památkou. Trojkřídlá pozdně renesanční stavba z první pol. 17. století byla rozšířena a barokizována do dnešní podoby roku 1708. Nejcennějšími stavebními prvky jsou zachované bohaté štukové stropy. V roce 1945 byl zámek znárodněn a většina zařízení byla převezena na zámek Velké Losiny . Sbírku zbraní pak najdeme ve zbrojnici hradu Bouzov . V roce 1999 byla polovina zámeckého areálu vrácena Ing. Karlu Mornsteinovi, synu hraběnky Heleny, dcery posledního mužského Žerotína. Druhá polovina zůstává v držení obce. Kolem zámku vznikl v 18. století zámecký park. U křižovatky na Šumperk roste již více jak 650 let unikátní lípa malolistá. Kostel sv. Jiří byl původně dřevěný, postaven patrně před rokem 1350. V průběhu staletí byl několikrát přestavován až do dnešní podoby z let 1837-1838. Má unikátní výmalbu stropu a dva nové zvony z roku 1999. Do areálu kostela patří i sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1846 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1818. Na severní straně kostela roste vzácný strom – babyka. Hrobka Žerotínů byla postavena za panství Františka Josefa ze Žerotína v r. 1837-1838 spolu s kostelem. Je to vně i uvnitř jednoduchá stavba se čtyřmi zamřížovanými obloukovými okny s prostým empírovým vchodem, na jižní stěně je starý žerotínský erb. Ostatky nejvýznamnějšího představitele rodu, někdejšího moravského zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína spočinuly v hrobce roku 1842 a ostatky posledního mužského potomka moravských Žerotínů Karla Emanuela, místodržitele moravského, v roce 1934. Pravděpodobně roku 1520 byl vybudován panský dům – Zámeček a větší hospodářská budova se stájemi. V letech 1605-1618 byl postaven letní výletní letohrádek. Horní dvůr několikrát vyhořel, obnoveny byly pouze hospodářské budovy. V roce 1995 zde byly nalezeny kachle s letopočtem 1604. Na místě Zámečku byla v pol. 18. století postavena sýpka s dodnes dochovanými cennými stavebními prvky. V blízkosti byla postavena počátkem 19. století výletní restaurace, zaniklá v 50. letech minulého století. Kostel Božího těla je barokní jednolodní stavba. Jádro kostela pochází ze 14. století. Kostel leží v lesích severně od obce. První zmínka o Kostelíčku pochází z roku 1553. V areálu se nachází řada cenných sakrálních památek – např. boží muka z roku 1683, kaple P. Marie Lurdské, která se vypíná nad pramenem pitné vody, kříž z roku 1843 aj. Areál s křížovou cestou se proslavil slavnými poutěmi a procesími. Bludovský hrad patřil k nejstarším šlechtickým hradům severní Moravy. Postaven v první pol. 13. století, jako panské sílo rodu Bludoviců – předků Žerotínů. Sídlo bylo pobořeno již za česko-uherských válek v 60.letech 15. století, dochovaly se pouze mohutné hradní příkopy.
Horní konec obce je nejdříve osídlenou částí obce. V seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány: zámek s areálem parku, secesní kašny, hrobky Žerotínů, areálu Kostelíčka, sousoší Nejsvětější Trojice, sochy sv. Jana Nepomuckého a zříceniny hradu a celá řady dalších staveb.
Původní Štefánikova rozhledna z r. 1933 vyhořela. Na stejném místě byla v r. 1996 dokončena nová dřevěná rozhledna s kamennou vstupní částí. Za jasného počasí lze pozorovat celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku.
Na panství Žerotínů byl již od nepaměti znám u Bludova teplý pramen léčivých účinků. Pozemek s prameny koupil bludovský rodák Zdeněk Pospíšil a nechal provést vrty. Získal léčivou minerální vodu teplou 39,2˚C. V r. 1929 byly otevřeny Lázně Bludov s teplou radioaktivní siro-jodovou a síro-železitou vodou. Léčí se zde poruchy pohybového ústrojí, dýchací potíže, močové cesty a obezita.
Rodný dům Adolfa Kašpara, nejslavnějšího bludovského rodáka se nachází v ulici A. Kašpara, č.p. 145. V Bludově se narodila řada významných osobností: přírodovědec P. Rudolf Kašpar /1821-1896/, moravský místodržitel hrabě Karel Emanuel ze Žerotína /1850-1934/, historik a matematik Dr. Jan Březina /1877-1962/, etnograf a organizátor protinacistického odboje ppkl. Bohuslav Indra /1891-1961/, místopředseda ČNR z pražského květnového povstání JUDr. Josef Cyril Kotrlý /1903-1973/, fyzik RNDr. František Léhar /1904-1978/, malíř Josef Václav Barnet /1907-1990/, účastník zahraničního odboje plk. Karel Hlásný /1911-1982/.
Tyto údaje jsme obdrželi jako návrhy od komunity uživatelů TIXIK. Nyní čekají na ověření majitelem. Informace si raději ověřte na oficiálním webu : www.bludov.cz
Dobrý den,
jen je potřeba upřesnit vojenskou hodnost posledně pripomínaného "rodáka" na plk.gšt.Karel Hlásný (označení "gšt" znamenalo po roce 1945 absolvování "Vysoké školy válečné" v Praze). Viz web obce Bludov; http://www.bludov.cz/O-Bludove/Vyznamni-rodaci-a-osobnosti-obce/Karel-Hlasny.html