Albánie : satelitní mapa, turistické oblasti, průvodce

Úřední řečí je albánština, jazyk naprosto odlišný od všech ostatních řečí. I přesto, že v posledních dvaceti letech se situace výrazně zlepšila, je Albánie stále v míře HDP na obyvatele po Moldavsku druhou nejchudší zemí Evropy, dlouho zde totiž vládl tuhý komunistický režim.  I proto je dosud pro turisty velkou neznámou, ti totiž nevědí, co od země můžou očekávat. To je způsobeno tím, že Albánie v historii neměla příliš možností prezentovat se v zahraničí. Pro místní ekonomiku i obyvatelstvo to však je obrovská škoda, protože Albánie nabízí i přes svou relativně malou rozlohu bezpočet zajímavých míst. Jasným lákadlem číslo jedna je místní příroda, ve které nechybí snad nic, na co si návštěvník může vzpomenout. Na západě je to azurově modré moře a dlouhé kilometry nádherných pláží. Prakticky po celé délce albánského pobřeží máme možnost koupat se a užívat si přitom jedinečného klidu, protože zde dosud chybí masy turistů. Ve vnitrozemí potom najdeme dlouhé řetězce vysokých hor, které nabízejí vynikající možnosti výletů. Z jejich vrcholků se naskýtají neopakovatelné výlety na krásy okolní drsně vyhlížející krajiny. V údolích mezi nimi potom najdeme divoké řeky, vodopády a ostré skály. V některých místech máme možnost setkat se i s neobvyklými nebo dokonce ohroženými živočichy. Ani tradiční albánská architektura nezůstává pozadu. Najdeme zde i početné historické památky, z nichž mnohé se dokonce dostaly na seznam světového dědictví UNESCO. Albánie tak má obrovský potenciál do budoucnosti a návštěvníci by měli využít toho, že si nyní můžou místní krásy užívat stále ještě v klidu. .

Turistické atrakce

Zcela jasným ekonomickým i kulturním centrem Albánie je její metropole Tirana. Město, které velice trpělo pod komunistickou vládou, nyní prožívá velké znovuzrození. Na smutnou minulou kapitolu z albánských dějin zde však i dnes najdeme mnoho „památek“, po celé Tiraně se totiž rozprostírají ošklivé typické socialistické stavby. Naštěstí však i zde zůstal relativně velký počet památek v tom pravém slova smyslu. Jsou to především historické stavby. I proto je dnes Tirana město kontrastů. Centrem města je Skanderbegovo náměstí s jezdeckou sochou Skanderbega, albánského národního hrdiny. Kromě ní se na něm nachází mnoho důležitých kulturních budov, jako třeba Národní historické muzeum nebo Národní divadlo. Symbolem Tirany je Hodinová věž z devatenáctého století. Hned vedle ní stojí mešita Et’hem Bey. Architektonicky zajímavou stavbou je tak zvaná Pyramida. Původně sloužila jako mauzoleum pro komunistického diktátora Envera Hoxhu, dnes je to Mezinárodní centrum kultury a konají se v ní například různé výstavy. Jedním z nejoblíbenějších míst v Tiraně je 1602 metrů vysoká hora Dajti, z níž se naskýtá krásný kruhový výhled na město. Nedaleko od Tirany najdeme zříceninu hradu Petrela. Díky mnohým muzeím zde je na velmi dobré úrovni také kulturní vyžití, především mladší generace potom ocení rozmanité možnosti nočního života. Je plánováno, že mnoho míst v hlavním městě projde v blízké době rekonstrukcí.
Městem s velmi osobitou atmosférou je Berat, považující se za jedno z nejstarších sídel v Albánii. Má tudíž jedinečnou historickou atmosféru. Jeho symbolem je místní hrad pocházející ze třináctého století, který město majestátně hlídá z vysokého kopce. Naskýtají se z něj tak skvělé výhledy na okolí. Kromě toho zde najdeme početné mešity a historické byzantské kostely.
Historická atmosféra hraje hlavní roli i ve městě Gjirokastër na jihu Albánie. I jemu vévodí místní hrad. Dále se v něm nacházejí tradiční turecké domky, město totiž dlouhá staletí patřila do osmanské říše. Dalším pozůstatkem na tuto dobu je dodnes fungující Starý bazar, hlavní tepna města. V celém Gjirokastëru vládne jedinečná atmosféra.
V celé Albánii se nachází mnoho dalších zajímavých měst, například Shkodra, Korca, nebo Krujë, kde sídlil národní hrdina Skanderbeg.
Nejkrásnějším přímořským letoviskem je Sarandë, pro které jsou typické dlouhé písečné pláže a nádherně čisté moře. Najdeme v něm i mnoho luxusních hotelů, místní atmosféra a vzhled nám určitě nepřipomínají, že jsme ve druhém nejchudším státě Evropy.
Nejpůsobivějším zástupcem albánské přírody je pohoří Prokletije, známé také jako Albánské Alpy. Svým vzhledem se určitě těm pravým Alpám v mnohém podobají. Je to vynikající destinace pro pěší výlety všech náročností jak pro rekreační turisty, tak i aktivní sportovce. Z místních vrcholků můžeme obdivovat nádhernou okolní krajinu. Mezi jednotlivými horami se pak nacházejí kouzelná údolí s divokými řekami. Výjimkou nejsou ani početné vodopády.
Počasí na pobřeží je typické středomořské, takže nejvyšší teploty zde jsou v červenci a srpnu. To však platí o celé Albánii. V zimě na horách sněží, v ostatních částech země se v tomto období nejspíše setkáme s častými srážkami. Je proto nejlepší přijet v létě, pokud se chceme vyhnout vysokým teplotám, jsou i na jaře a na podzim podmínky ideální.

Praktické informace

Občané členských zemí Evropské unie nepotřebují pro vstup do Albánie vízum. Totéž platí i pro státní příslušníky mnoha jiných zemí, každý by si však měl před odjezdem zjistit aktuální podmínky. Měnou je albánský lek (ALL, 1 € = 140 ALL) . Peníze vyměníme ve městech, nejlépe uplatníme eura. Před odjezdem z Albánie je dobré vyměnit albánské peníze zpět, protože v zahraničí to většinou není možné.
Albánie patří k těm levnějším zemím, i zde však nejdeme rozdílné kvality služeb, které se tak pochopitelně liší i svou cenou. To platí i u ubytování a stravování, v Albánii se nachází hodně kvalitních restaurací a hotelů, stejně jako ubytoven. Kreditní karty jsou ve městech přijímány hlavně ve větších podnicích, jinde by se mohly objevit problémy. Proto je dobré mít s sebou vždy hotovost.
Telefonní předvolba do země je +355. Čísla pro případ nouze jsou policie 129, záchranná služba 127, hasiči 128. Bezpečnostní situace v Albánii je v pořádku.

Doprava do Albánie

Nejlepším způsobem dopravy do Albánie je letecká cesta. Mezinárodní letiště v Tiraně poskytuje spojení s většinou hlavních evropských destinací, takže při cestování z Evropy by se neměla objevit nutnost přestupu. Z okolních zemí se dá dostat do Albánie i autobusem. Bohužel neexistuje mezinárodní vlakové spojení. Mezi Albánií a Itálií, respektive Řeckem, pravidelně jezdí trajekty.
Nejběžnějším způsobem dopravy v rámci Albánie jsou autobusy. Jezdí pravidelně, spolehlivě a dostanou nás prakticky všude po zemi. Navíc jsou poměrně levné. V omezené míře zde jezdí vlaky, ale jsou extrémně pomalé. Na druhou stranu se na některých trasách naskýtají nádherné možnosti rozhledů po okolní krajině. V některých městech máme možnost pronajmout si auto, ale příliš se to nedoporučuje.

Historie Albánie

Území dnešní Albánie bylo původně stejně jako celý západ Balkánského poloostrova obydleno ilyrskými kmeny, od nichž pochází i dnešní albánská kultura a jazyk. Zhruba v sedmém století před Kristem se zde začali usazovat Řekové, kteří na pobřeží zakládali osady a obchodovali s původními obyvateli. Ve druhém století před Kristem území ovládli Římané, to se tak stalo římskou provincií. Po rozdělení Římské říše v roce 395 se dnešní Albánie stala součástí Byzantské říše. V průběhu dalších století sem útočily různé kmeny, ale žádné nebyly schopny se sem definitivně prosadit. Proto území zůstávalo pod byzantskou nadvládou s určitou mírou autonomie. Tato situace platila až do konce čtrnáctého století, kdy albánská území začali dobývat Turci. Ti byli vyhnáni v roce 1444 armádou vedenou albánským národním hrdinou Skanderbegem, který Turky udržoval více než dvacet let mimo hranice země. Po jeho smrti však nikdo nebyl schopen vést dále armádu a Turci tak bez větších problémů území dobyli roku 1478 zpět. Následně zde vládli více než čtyři sta let, až do počátku dvacátého století. Od druhé poloviny devatenáctého století se začínalo objevovat silné národní cítění, propukaly početné revoluce, které však měly úspěch až roku 1912, kdy Albánie vyhlásila nezávislost. Během první světové války byla okupována mnoha znepřátelenými armádami, nezávislost si však udržela. Za druhé světové války Albánii okupovali Italové. Odpor vedla nově založená komunistická strana pod vedením Envera Hoxhy. Po konci války a porážce Itálie se tak k moci dostali komunisté a Hoxha vládl prakticky jako diktátor. Měl nejdříve silné diplomatické vztahy se Sovětským svazem, ty se však roku 1960 zcela přerušily a Albánie začala svou ekonomiku řídit podle čínského vzoru. Po smrti čínského vůdce Mao Ce-Tunga v roce však už neměla Albánie nikde spojence a začal tak její obrovský ekonomický úpadek. Ten skončil až roku 1985 s Hoxhovou smrtí. Od té doby se albánská ekonomika začala pomalu, ale jistě dostávat vzhůru. Komunistická vláda padla definitivně s volbami v roce 1992.

Svátky a festivaly v Albánii

V Albánii jsou lidé jak muslimského, tak křesťanského vyznání. Proto se zde setkáme se svátky typickými pro obě tato náboženství. V křesťanství navíc musí být zohledněno jak římskokatolické, tak i pravoslavné vyznání. Nejdůležitějším národním svátkem je Den nezávislosti, připadající na 28. listopadu. V tento den roku 1912 byla vyhlášena nezávislost na Osmanské říši. V průběhu roku se v Albánii pořádají různé společenské a kulturní akce, za zmínku stojí například Mezinárodní filmový festival v Tiraně konající se v prosinci.

Gastronomie a jídla v Albánii

Albánská kuchyně byla ovlivněna dlouhými staletími turecké nadvlády, takže ta současná je směsí původních i cizích vlivů. Užívá se hodně zelenina a ovoce, velmi oblíbené jsou olivy. Nejrozšířenějším masem je skopové, to však neznamená, že se zde nesetkáme i s ostatními druhy. Národním pečivem je tak zvaný byrek, pečivo plněné špenátem, sýrem, nebo masem. Hojně se užívá také mnoho druhů sýru, oblíbená je například feta. Tradičním nápojem je raki, pálenka z moruše.

GPS: 41.1540381343, 20.0832521778  Editovat

Nadmořská výška:   Editovat

	Kostel Ceta	Přidat do plánu
	Butrint	Přidat do plánu
	Deshat	Přidat do plánu
	Mallakaster	Přidat do plánu
	Laguna Vilunit	Přidat do plánu
	Pohoří Prokletije	Přidat do plánu
	Ostrov Františka Josefa	Přidat do plánu
	Mali me Gropa	Přidat do plánu
	Tomorr	Přidat do plánu
	Lapardha Beach Pláže,	Přidat do plánu
	Onufri Museum Muzea,	Přidat do plánu
	Qeparo Beach Pláže,	Přidat do plánu

Zobrazit všechny »